Město Jablonné nad Orlicí - Oficiální internetové stránky      

Za posledních 40 let prošla oblast obrovskými změnami a stala se tak vysoce atraktivní nejen z hlediska turistiky, ale také z hlediska bydlení a pracovních příležitostí. V průběhu let vznikla v Hinwilu četná další zařízení regionálního a nadregionálního typu. Hasiči, odpady, údržba silnic, armádní motorový park, obecní střelnice a nápravné zařízení jsou snad nejdůležitější zařízení regionálního významu.

Každý radní vede jeden odbor. Jakožto výkonný úřad podléhá obecní rada principu kolegiality a je  také vázána úředním tajemstvím. Obecní radě stojí po boku poradní komise. Další úkoly jsou pak vyřizovány ve výborech, jejichž členy jsou vždy 3 členové obecní rady. Dále zde pracují komise se samostatnými správními pravomocemi, která vedou jednotlivá odvětví na vlastní zodpovědnost. Starosta obce stojí v čele obecní rady a vykonává přímý dozor nad správou obce.

Obecní rada je řízena obecním tajemníkem. Člení se na 5 sekcí: úřadovna pro bezpečnost, sociální služby, finanční úřad, daňový úřad a stavební sekce. Veškeré služby těchto oddělení jsou nabízeny centrálně na radnici. Celá správa je moderně strukturovaným podnikem, jehož zaměstnanci se snaží kompetentně a přátelsky posloužit svým zákazníkům. Správa vydává také svůj časopis - informativní “Zürcher Oberländer” a obecní, devětkrát v roce vydávaný “Top Hinwil”.

Vedle obecního shromáždění mají voliči možnost uplatnit svá demokratická práva ve švýcarských, kantonálních a komunálních volbách a při hlasování. Své hlasy mohou občané vhazovat do uren již během tří týdnů před hlasovací nedělí. Volit lze pochopitelně i přesně v termínu volebního víkendu.

Primární škola v Hinwilu je moderní otevřená vzdělávací instituce, která odpovídá dnešním požadavkům. Na škole vyučuje přes 30 pedagogů. V okolních vesnicích navštěvují děti oddělení s více třídami, většinou 1. - 6. ročník, kde vyučuje 1 pedagog. Hinwilská škola připisuje této formě velkou důležitost a vystupuje důrazně pro její zachování.

Spádová oblast primární školy je totožná s politickým členěním obce. Přes 950 dětí navštěvuje 12 tříd mateřských škol a 37 školních tříd.

13 zvolených členů školní rady vede a dozírá nad chodem primárních škol. Tito členové jsou zodpovědní za kvalitu vyučujících, za podmínky výuky a chod školy celkově. Podporují učitelky a učitele v jejich práci a přebírají roli zprostředkovatelů při kontaktu mezi školou a rodiči. Školní rada se snaží, aby hinwilská primární škola odpovídala kantonálním požadavkům na vzdělávání, optimální organizaci a dalšímu rozvoji.

Vyšší stupeň školy (Oberstufe) si klade za cíl připravit mládež na jejich budoucí povolání a vzdělávání na dalších školách. V současné době navštěvuje areál školy Široká (Breite) 320 žákyň a žáků. Zde se nacházejí mimo učeben  také dvě tělocvičny  a malý bazén pro výuku plavání. 35 vyučujících se stará o kvalitní školní vzdělání, o rozvoj samostatnosti, sociální zodpovědnost dětí, jejich schopnost týmové práce, spolupráce v kolektivu a v neposlední řadě i o otevřenou spolupráci s rodiči dětí.

Od roku 1998 je tato škola částečně autonomní školou s vlastním vedením, které zodpovídá za  pedagogické a administrativní vedení školy. Rada vyšší školy je opět volená a dozírá nad prací vyučujících.

K nabídce škol v obci patří ještě Kantonální škola (KZO) ve Wetzikonu, která zahrnuje veškerá oddělení středních škol, odborných učilišť v Rüti a Wetzikonu, stejně jako i střední obchodní školu ve Wetzikonu.

Dnešní trh práce vyžaduje permanentní a pravidelné další vzdělávání. Četné soukromé i veřejné instituce nabízející další vzdělávání se nacházejí ve Wetzikonu, Rüti, Rapperswilu, Winterthuru a Zürichu. Kromě toho existují také tzv. lidové vysoké školy a hospodářské školy s různými kurzy a možnostmi vzdělání.

Oba zemské kostely tvoří vlastní církevní obce, které nabízejí rozmanité kulturní a sociální služby. Důraz se klade také na dobrou ekumenickou spolupráci. Mnozí lidé se začleňují do různých společností věřících, z nichž největší je Chrischona sídlící na náměstí Hirschenplatz.

Dnešní reformovaný kostel s krásným rokokovým stropem zde stojí již od roku 1786. Měl ale různé předchůdce, z nichž první je zmiňován již od roku 750.

Po reformaci neexistovali v kraji žádní katolíci. Postupně se však znovu přistěhovávali. V roce 1918 se sloužila po 400 letech opět první katolická mše. Původní počet 40 katolických věřících se rozrostl na dnešních asi 2500.

Krajina byla osídlena  již v hallštattské době (800 - 400 př. n. l.). Při vykopávkách na kostelním kopci se našly pozůstatky římského statku, který vznikl asi v 1. nebo 2. století n. l. Jméno “Hunichinwilare” - Hunichův dvůr - je ve zprávách poprvé zmiňováno v roce 745. Ve středověku se nad dnešní krajinou Hinwilu vypínaly četné hrady, z nichž jediný pozůstatek představuje zřícenina hradu Bernbergg. V letech 1408 - 1798 patřil Hinwil k místodržitelství Grüningen. V roce 1831 se stal krajským městem. Se založením moderního státu v roce 1848 přešly správní a daňové povinnosti na politické obce.

Začátkem 19. století byl také Hinwil silně industrializován. Ztráta pracovních míst znamenala pro mnoho obyvatel pohromu. V roce 1850 bylo cca 500 osob, ponejvíce žen, zaměstnáno v tkalcovnách. Později přibylo vyšívání a výroba tkalcovských člunků. Přes tuto industrializaci zůstalo okolí Hinwilu i v období po 2. Světové válce ponejvíce řemeslnou a zemědělskou oblastí.

Posledních 40 let zažila oblast výrazný rozvoj. Sídlo zde našly velké firmy, vybudovala se dopravní síť a postavilo mnoho bytů. Z kdysi zapadlé vesničky se stalo průmyslové místo s moderními podmínkami k bydlení.